Na trhu se čisticí prostředky na koberce vyskytují jako tekuté koncentráty, prášky, pěny, pasty a spreje. Tekuté přípravky se ředí vodou a slouží k ručnímu i strojnímu čištění. Prášky a granuláty se používají k suchému čištění: navážou nečistotu a po době působení se vysají. Pěny snižují vlhkost, proto se hodí tam, kde koberec nesmí zůstat dlouho mokrý. Spreje a pasty se uplatňují především na lokální skvrny.
Podle účelu se rozlišují univerzální čističe, odstraňovače skvrn a enzymatické přípravky na organické nečistoty, například jídlo nebo moč zvířat. Pro tepovače jsou nutné nízkopěnivé formulace, protože pěna může poškodit stroj. Výběr formy i typu se musí řídit materiálem koberce, druhem skvrny a způsobem aplikace, nikoli jen cenou nebo vůní. Před nákupem je nutné ověřit, zda je přípravek určen pro ruční použití, strojní extrakci, nebo obojí.
Hodnota pH se měří od 0 do 14: 0 až 6 je kyselé, 7 neutrální a 8 až 14 zásadité. Kyselé přípravky účinkují na zásadité skvrny, například třísloviny z kávy a čaje, pot, minerální usazeniny, trávu nebo hořčici. Zásadité přípravky se používají na kyselé a mastné organické nečistoty. Přírodní vlákna, zejména vlna, bavlna, juta a sisal, snášejí přibližně pH 5 až 8; vysoké pH u nich může způsobit žloutnutí.
Syntetická vlákna jako nylon nebo olefin snesou zpravidla pH 7 až 10. Koberce mají přirozeně mírně kyselé pH. Zbytky zásaditého prostředku bez neutralizace zanechávají lepivý film, který přitahuje novou špínu. Porozumění pH je zásadní, protože špatně zvolená kyselost nebo zásaditost může poškodit barvu i vlákna dříve, než se skvrna odstraní. Po alkalickém čištění proto následuje oplach s nižším pH.
Účinek stojí na několika mechanismech. Povrchově aktivní látky snižují povrchové napětí vody, obalí mastnotu a umožní ji vyplavit nebo odsát. Aniontové tenzidy účinkují na jílovité a bílkovinné špíny, neiontové jsou šetrnější k jemným vláknům. Rozpouštědla uvolňují olejové skvrny, které voda sama nerozpustí. Enzymy, zejména proteázy, lipázy a amylázy, štěpí bílkoviny, tuky a škroby a potřebují čas působení.
Oxidační složky s aktivním kyslíkem narušují pigmenty skvrn od vína, kávy nebo ovoce. Buildery změkčují vodu, aby tenzidy neztrácely účinnost. Některé systémy používají polymery, které při zasychání obalí špínu do krystalů a ty se vysají. Přípravky s bělidlem se na koberce zásadně nedoporučují, protože mohou trvale poškodit barvu i vlákno. Složení je proto nutné číst podle konkrétní skvrny, nejen podle slova šampon na etiketě.
Použití začíná důkladným vysátím pomalými tahy, aby se z vlasu uvolnil prach. Čerstvou tekutou skvrnu je nutné odsát savým bílým hadříkem bez tření a postupovat od okraje ke středu. Před plošnou aplikací se vždy provede zkouška stálobarevnosti na skrytém místě a vyčká se na zaschnutí vzorku. Prostředek se ředí přesně podle návodu; u strojů se běžně uvádí poměr přibližně 1:50 až 1:20 podle znečištění.
Po nanesení se nechá působit stanovený čas, nečistoty se uvolní jemným kartáčem a vlhkost se odsaje. Koberec se nesmí přemáčet, protože voda v podkladu způsobuje mapy, zápach a pomalé schnutí. Místnost se větrá až do úplného vyschnutí. Čisticí prostředky na koberce jsou nejúčinnější tehdy, když se skvrna ošetří dřív, než zaschne a vsákne se do podkladu. U starších skvrn pomáhá předčištění a opakovaná šetrná aplikace.
Konvenční přípravky obsahují tenzidy, parfémy, konzervanty a někdy rozpouštědla, která mohou dráždit kůži, oči i dýchací cesty. Výpary vznikají zejména při mokrém čištění, proto je nutná ventilace. Zbytky na vláknech jsou rizikové pro malé děti, které se pohybují blízko podlahy, i pro domácí zvířata, jejichž tlapky a srst přicházejí s kobercem do kontaktu. Enzymatické a biologicky odbouratelné formulace se uvádějí jako šetrnější volba na organické skvrny a zápach.
Optická zjasňovadla a agresivní bělidla mohou měnit odstín vlákna. Prostředky se skladují mimo dosah dětí a zvířat a nikdy se nemíchají s jinou chemií. Na mokrý koberec se nevstupuje. Bezpečnost nespočívá v marketingovém označení eko, ale v dodržení ředění, vysušení a ve výběru přípravku vhodného pro daný materiál i domácnost. Po čištění musí ve vlasu zůstat co nejméně zbytků.
Mokré extrakční čištění vstřikuje roztok do vlasu a ihned jej s nečistotou odsává. Hodí se k hloubkovému vyčištění syntetických koberců, pokud se použije nízkopěnivý prostředek a koberec se nenechá přemokřit. Suché metody, granuláty a některé pěny zatěžují vlákno menší vlhkostí a umožňují dřívější užívání plochy, ale u starých a mastných skvrn bývají slabší.
Enkapsulační přípravky obalí špínu polymerem, který po zaschnutí zkristalizuje a vysaje se. Častou chybou je použití běžného saponátu nebo pracího prostředku s optickým zjasňovačem, které zanechávají lepivý film. Další chybou je silné drhnutí, přemokření, vynechání zkoušky barvy a chůze po mokrém koberci. Na citlivá vlákna se nepoužívají přípravky s bělidlem. Profesionální postup často kombinuje předčistič, extrakci a kyselý oplach, který vrací koberec k mírně kyselému pH a snižuje opětovné špinění.
