Extrudovaný polystyren XPS se vyrábí extruzí taveniny polystyrenu za současného sycení nadouvadlem. Vzniká homogenní deska s uzavřenou buněčnou strukturou, na rozdíl od expandovaného polystyrenu EPS, který má otevřenější kuličkovou strukturu. Povrch XPS je hladší, desky bývají zelené, modré nebo růžové. Standardní formát je přibližně 1250 × 600 mm, hrana rovná nebo s polodrážkou.
Výroba probíhá bez freonů; jako nadouvadlo se používá například oxid uhličitý. Objemová hmotnost se obvykle pohybuje v desítkách kilogramů na metr krychlový. Faktor difuzního odporu je vysoký, typicky v řádu desítek až stovek. Třída reakce na oheň je zpravidla E. Trvalá provozní teplota výrobků se uvádí nejvýše +75 °C; nad touto mezí hrozí tavení a trvalá deformace. Uzavřená buněčná struktura je důvodem, proč XPS drží tvar, málo nasáká a unese výrazně vyšší tlak než běžný podlahový EPS.
Deklarovaný součinitel tepelné vodivosti XPS se u stavebních desek pohybuje zhruba v intervalu 0,030 až 0,038 W/(m·K), u konkrétních výrobků často kolem 0,033 až 0,035 W/(m·K) podle tloušťky. Hodnota λ mírně roste s tloušťkou desky. Tepelný odpor R se počítá jako podíl tloušťky a λ. Pro podlahu na terénu proto tloušťka není libovolná: musí splnit požadavek na součinitel prostupu tepla celé skladby podle ČSN 73 0540-2 a projektu.
Na trhu jsou desky od několika centimetrů do přibližně 160 mm. V obytných přízemích se u XPS často pracuje s tloušťkami desítek milimetrů až kolem 80 až 120 mm, podle energetického standardu a výšky konstrukce. U podlahového vytápění je nutné počítat i s vrstvami nad izolací. Bez výpočtu celé skladby nelze tloušťku XPS volit jen podle ceny desky, protože rozhoduje výsledné U celé podlahy, nikoli izolant sám.
Krátkodobá pevnost v tlaku při desetiprocentním stlačení se u běžného XPS začíná kolem 280 až 300 kPa a u speciálních typů dosahuje 500 kPa, 700 kPa i výše. Pro návrh je důležitější dlouhodobá únosnost s omezením dotvarování, která je nižší než deklarovaná krátkodobá hodnota. V bytové výstavbě stačí nižší třídy, do garáží, dílen, skladů a pojížděných ploch patří vyšší třídy.
XPS se proto používá do extrémně zatížených podlah, podlah na terénu u nepodsklepených objektů, průmyslových podlah a interiérových parkovišť. Desky si zachovávají izolační schopnost i pod trvalým mechanickým namáháním, pokud se nepřekročí návrhové zatížení. Označení výrobku obvykle obsahuje třídu pevnosti v kilopascalech. Pro podlahu rozhoduje nejen λ, ale především to, zda zvolená třída XPS unese trvalé i krátkodobé zatížení bez trvalé deformace potěru.
Díky uzavřeným buňkám má XPS velmi nízkou nasákavost. Dlouhodobá objemová nasákavost při ponoření se u výrobků podle norem pohybuje v desetinách procenta až pod jedno procento, výrazně níže než u EPS. Materiál odolává zmrazovacím cyklům, zemině, plísním a je tvarově stálý. Proto se hodí pod základovou desku, do suterénních podlah, na hydroizolaci a do míst s rizikem kapilární vlhkosti.
Lze jej použít i vně hydroizolačního pláště v podmínkách, kde by EPS ztrácel vlastnosti nasátím vody. Paropropustnost je nižší než u EPS, což ve skladbě podlahy vyžaduje správné řešení vlhkostního režimu. XPS je náchylný k degradaci UV zářením, proto se nesmí nechávat trvale odkrytý na slunci. Tam, kde izolace leží na zemině nebo může přijít do styku s vodou, je nízká nasákavost XPS hlavní důvod jeho volby místo běžného expandovaného polystyrenu.
Podklad musí být rovný, únosný a zbavený hrubých nerovností; jinak hrozí bodové přetížení desek. XPS se klade na vazbu, spáry se těsní tak, aby nevznikaly tepelné mosty. Desky s polodrážkou omezují proudění vzduchu ve spárách. Nad izolací následuje podle návrhu separace, případně kročejová vrstva, roznášecí potěr a nášlap. U podlahového vytápění se trubky ukládají do systému určeného výrobcem skladby; XPS je pro vytápěné podlahy použitelný, protože se vlivem teplot v provozním rozsahu výrazně nedeformuje.
U lehkých plovoucích i těžkých potěrových podlah je nutná rovnoměrná roznáška zatížení. Dilatace a napojení na svislé konstrukce se řeší podle projektu, aby se neobjevily trhliny v potěru. Chybná rovinnost podkladu nebo přerušená vrstva izolace znehodnotí i kvalitní XPS, protože tepelné mosty a lokální stlačení vznikají v detailech, nikoli v katalogovém λ.
XPS je dražší než EPS. Vyšší cena se vyplácí ve vlhku, pod vysokým zatížením a tam, kde je třeba menší tloušťka při srovnatelném tepelném odporu. Nevýhodou je nižší paropropustnost, citlivost na UV záření a omezení maximální teplotou. Hořlavost třídy E znamená, že desky musí být v interiéru chráněny potěrem a nášlapnou vrstvou podle požárních předpisů. Pro běžné suché podlahy v patře nad vytápěným prostorem často stačí EPS; XPS je opodstatněný u přízemí na terénu, suterénu, garáže a průmyslu.
Alternativou při extrémním nedostatku výšky bývají PIR desky s ještě nižší λ, avšak s jinou vlhkostní a mechanickou charakteristikou. Návrh má vycházet z ČSN EN 13164 pro XPS a z tepelnětechnického posouzení konkrétní stavby. XPS není univerzální náhrada za každý podlahový polystyren; je to specializovaný izolant pro vlhké a silně zatížené konstrukce, kde EPS nestačí.
