Linoleum má za sebou bohatou historii sahající až do 19. století, kdy ho v roce 1860 vynalezl Brit Frederick Walton. Vzniká z přírodních surovin, jako jsou lněný olej, korek, dřevěná moučka a jutová tkanina. Vinyl naproti tomu přišel na trh až ve 20. století jako produkt petrochemického průmyslu. Je vyráběn synteticky z polyvinylchloridu, zkráceně PVC. Zatímco linoleum má tedy ekologičtější původ, vinyl je výsledkem moderní chemické výroby.
Linoleum je tvořeno výhradně přírodními materiály, což z něj činí ekologičtější volbu. Jeho výroba zahrnuje zpracování lněného oleje, který se oxiduje a mísí s přírodními plnivy. Vinyl je naproti tomu složen z umělých plastových vrstev, které jsou naskládány na sebe. Typická vinylová podlaha se skládá z nosné vrstvy, dekorativní fólie a ochranného povrchu. Tato vícevrstvá struktura zajišťuje vysokou odolnost vůči mechanickému poškození a vlhkosti.
Co se týče odolnosti, oba materiály mají své silné stránky. Vinyl je obecně považován za vodotěsnější, protože je zcela nepropustný pro vlhkost, což ho předurčuje do koupelen nebo kuchyní. Linoleum je sice také poměrně odolné, ale při dlouhodobém působení stojící vody může docházet k jeho poškození. Trvanlivost linolea je ovšem mimořádná, neboť kvalitní podlaha může vydržet i několik desítek let. Vinyl bývá citlivější na poškrábání při intenzivním zatížení.
Z pohledu ekologie je linoleum jednoznačným vítězem. Díky svému přírodnímu složení je biologicky rozložitelné a jeho výroba zatěžuje životní prostředí výrazně méně. Vinyl je naopak plastový materiál, jehož likvidace může být problematická. Při hoření vinyl uvolňuje zdraví škodlivé látky, zatímco linoleum hoří podstatně bezpečněji. Pro zákazníky, kteří kladou důraz na ekologický přístup a udržitelnost, je tedy linoleum jasnou volbou oproti syntetickému vinylu.
Údržba obou podlahových krytin se v mnohém liší. Vinyl je velmi snadno udržovatelný, stačí ho pravidelně zametat a vytírat vlhkým mopem. Nepropustný povrch zabraňuje průniku nečistot do hlubších vrstev. Linoleum vyžaduje o něco více péče, doporučuje se jeho pravidelné ošetřování speciálními přípravky, které obnovují jeho povrch. Bez správné údržby může linoleum časem ztrácet lesk. Naopak vinyl si zachovává svůj vzhled i bez náročnější péče, což ocení zejména zaneprázdnění majitelé domácností.
Z hlediska ceny bývá vinyl obecně dostupnější a levnější variantou. Jeho výroba je díky průmyslové produkci dobře zvládnutá a náklady jsou nižší. Linoleum bývá dražší, a to zejména kvůli náročnější výrobě z přírodních surovin. Nicméně vyšší pořizovací cena linolea může být vyvážena jeho dlouhou životností a ekologickými benefity. Oba materiály jsou dnes běžně dostupné ve stavebninách i specializovaných prodejnách podlahových krytin po celé České republice.
