Pěnové sklo, v odborné literatuře označované také jako buněčné sklo, vzniká napěněním skelné taveniny. Surovinou je recyklované obalové sklo nebo kombinace recyklátu s nově taveným sklem. Hmota se mele, smísí s pěnicím činidlem a zahřeje, až se vytvoří uzavřená buněčná struktura plná vzduchu. Výsledný materiál je anorganický, inertní a neobsahuje organická pojiva. Granulát české výroby A-GLASS vzniká z recyklovaného skla ve Starém Městě u Uherského Hradiště.
Desky FOAMGLAS se vyrábějí podle harmonizované normy ČSN EN 13167. Uzavřená buněčná struktura je důvodem nenasákavosti jednotlivých zrn, parotěsnosti desek a stálosti tepelněizolačních vlastností po desítky let. Materiál patří do třídy reakce na oheň A1 a bod měknutí zrn granulátu leží kolem 700 °C. Výroba z odpadového skla snižuje objem skládkovaného materiálu a umožňuje další recyklaci po skončení životnosti stavby.
Pro izolaci podlah se pěnové sklo uplatňuje ve dvou podstatně odlišných podobách. První je sypaný granulát neboli štěrk frakce obvykle 0–63 mm, sypné hmotnosti přibližně 140–180 kg/m³. Druhou formou jsou tuhé desky FOAMGLAS o rozměrech 600 × 450 mm nebo 1200 × 600 mm, objemové hmotnosti 115–165 kg/m³ podle typu. Granulát se hutní v poměru 1 : 1,1 až 1 : 1,3 a vytváří drenážní i izolační násyp.
Desky se lepí do horkého asfaltu nebo ukládají do pískového lože a tvoří souvislou, nestlačitelnou vrstvu. Volba mezi granulátem a deskami závisí na požadované únosnosti, tloušťce konstrukce a tom, zda má vrstva zároveň odvádět vodu a přerušit kapilární vzlínání. Granulát vyplní nerovnosti starých podlah, desky se hodí tam, kde je třeba minimální stlačení a parotěsnost. Obě formy jsou nehořlavé a odolné vůči hlodavcům i plísním.
Součinitel tepelné vodivosti desek FOAMGLAS se pohybuje v rozmezí 0,036–0,050 W/(m·K) podle typu T4+, S3 nebo F. U zhutněného granulátu A-GLASS se uvádí výpočtová hodnota λ = 0,08 W/(m·K). Pevnost v tlaku desek dosahuje 600–1600 kPa, u zhutněného násypu 0,64–1,3 MPa. Desky jsou prakticky nestlačitelné, deformace při mezním zatížení je menší než 0,1 %.
Faktor difuzního odporu desek je μ ≈ ∞, zrna granulátu jsou parotěsná, násyp jako celek však prodyšný. Kombinace vysoké únosnosti, nulové vnitřní nasákavosti zrn a nehořlavosti činí pěnové sklo vhodným tam, kde běžný polystyren nebo minerální vata selhávají vlivem vlhkosti nebo zatížení. Materiál odolává mrazu, většině kyselin i biologickým škůdcům a vlastnosti se s časem nemění. Životnost desek se uvádí minimálně 50 let.
Při rekonstrukci starých dřevěných i betonových podlah se granulát sype na geotextilii, rozprostře v tloušťce 150–500 mm a zhutní. Vrstva vyplní nerovnosti, přeruší vzlínání vlhkosti a slouží zároveň jako drenáž. Na hutněný násyp se položí další geotextilie a následuje betonový potěr, dřevěný rastr nebo desky OSB, Cetris či Rigidur.
Pro podlahu na terénu se doporučuje 200–300 mm, u pasivních domů až 400 mm. Hutněný násyp tloušťky 300–400 mm unese podle výrobců až 130 tun na metr čtvereční a zároveň zamezí vzniku tepelných mostů v patě stěn. Uzavřená struktura zrn brání kapilárnímu vzlínání, proto se v konstrukci nesráží vlhkost a nevytváří se prostředí pro plísně a škůdce. Násyp je nutné hutnit vibrační deskou a zajistit odvod vody, jinak se tepelné vlastnosti zhorší.
Desky se používají tam, kde podlaha přenáší vysoké provozní zatížení, například ve skladech, výrobních halách nebo pod podlahovým topením s omezenou konstrukční výškou. Na betonový podklad se provede asfaltový penetrační nátěr, desky se kladou na vazbu do vrstvy horkého asfaltu a spáry se zalijí. Alternativně se ukládají do jemného písku.
Typ T4+ má λ ≤ 0,041 W/(m·K) a pevnost ≥ 600 kPa, typ S3 λ ≤ 0,045 W/(m·K) a ≥ 900 kPa, typ F λ ≤ 0,050 W/(m·K) a ≥ 1600 kPa. Zcela parotěsná a nestlačitelná vrstva desek FOAMGLAS poskytuje tuhý podklad, snižuje tloušťku roznášecích vrstev a zároveň omezuje prostup radonu z podloží. Izolace zůstává funkční i ve vlhkém prostředí a pod bodem mrazu. Nad deskami se obvykle klade separační PE fólie a následná podlahová vrstva.
Granulát má zhruba třikrát vyšší tepelnou vodivost než EPS nebo XPS, proto je pro stejný tepelný odpor potřeba podstatně silnější vrstva. Cena granulátu se pohybuje kolem 1300–1500 Kč/m³, desky jsou výrazně dražší. Materiál je křehký vůči bodovým rázům a desky mohou prasknout při nerovnoměrném sedání podkladu. Granulát sám o sobě nenahrazuje hydroizolaci proti tlakové vodě ani statický návrh.
Pěnové sklo není univerzální náhradou polystyrenu, ale řešením tam, kde se současně požaduje únosnost, nenasákavost, nehořlavost, odolnost proti škůdcům a dlouhá stálost vlastností. Ve srovnání s běžným štěrkem přidává tepelnou izolaci a přerušení kapilarity. Ekologická výhoda spočívá ve 100% recyklovatelnosti a využití odpadového skla, například desítek tisíc lahví na jednu základovou desku rodinného domu. Konečný návrh tloušťky a skladby musí vždy ověřit projektant podle požadovaného součinitele prostupu tepla.
